Sbírka výtvarného umění

Sbírkové předměty zahrnují obrazy, grafiku, kresby a plastiky. Jsou zastoupena díla význačné umělecké hodnoty středoevropského malířství a sochařství i díla regionálních umělců.

Nejstarším obrazem v muzejním fondu je obraz Madony z počátku 16. století od vlámského malíře Lamberta Lombarda.

Ze 17. století je  obraz “ Kristus mezi apoštoly“, který přibližuje příběh s nevěřícím Tomášem. S mytologickou tématikou jsou obrazy „V dílně Vulkánově“ a „Diana“, které vznikly koncem 17. století v Itálii. Z období 18. století je ve sbírkovém fondu větší kolekce obrazů. Z první poloviny 18. století je obraz „Krajina s pasačkou“ a „Portrét šlechtičny v kostýmu pastýřky“. Rozměrné obrazy císaře Karla VI. a Marie Terezie jsou pravděpodobně dílem vídeňského malíře. K dynastii Habsburků se vztahují i portréty Leopolda I. a Josefa I. Z portrétů olomouckých biskupů jsou v muzeu obrazy Hannibala Wolfganga Schrattenbacha (1711 – 1738), Jakuba Arnošta Liechtensteina-Castelcorna (1739 -1745) a Julia Ferdinanda Troyera z Troyersteinu (1746 – 1758). K historii Vyškova se vztahuje i portrét stavitele vyškovského kostela.

V interiéru muzea je umístěn obraz „ Uctívání P. Marie“, jehož autorem je František Antonín Sebastini – Šebesta (1724? – 1789). K nejvýznamnějším sbírkovým předmětům patří obraz sv. Floriána, jehož autorem je zřejmě rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch.

Kolekce z období 19. století obsahuje obrazy různého charakteru a kvality. Z první čtvrtiny 19. století je obraz Johanny Bischoff, roz. Kuh, (1798-1891. Portrét představující v dívčím věku pozdější spisovatelku a manželku významného lékaře Ignaze Rudolfa Bischoffa von Altenstern je s největší pravděpodobností dílem některého z  renomovaných vídeňských portrétistů. Ke kvalitní vídeňské produkci první poloviny 19. století náleží i portrét Františka II. Habsburského. Obraz “ Horský potok v Solné komoře u Berchtesgadenu “, který evokuje romantickou krajinu v horách, byl namalován v 70. letech 19. století. Jeho autorem je Albert Rieger (1835-1905), rakouský malíř krajin a marín, litograf. Obraz V. Hlaváčka „Náměstí ve Vyškově“, dokumentuje vyškovské náměstí před přestavbou kontribučenské spořitelny (1874) a opravou farní věže. Zasněžené náměstí je vyobrazeno z pohledu z jižní strany. Obraz zachycuje historické domy na náměstí, s podloubím a atikovými štíty. Na náměstí je koňské dvojspřeží se sáněmi a po náměstí se prochází lidé v dobových kostýmech. Obraz je poměrně vzácným historickým dokumentem. Vyškov byl v roce 1917 postižen rozsáhlým požárem, který pozměnil ráz historického centra Vyškova. Podobu vyškovského náměstí z doby před touto událostí známe pouze z vyobrazení na historických fotografiích, pohlednicích a z dochovaných obrazů.

Z okruhu výtvarných umělců vyškovského regionu 20. století je nejvýznamnějším malířem Antonín Procházka, jehož dílo je ve sbírkách muzea rovněž zastoupeno. Zajímavým dílem je obraz „Před zrcadlem“ z doby kolem roku 1935. V interiéru muzea jsou prezentovány dvě divadelní opony Antonína Procházky. Z Vyškovských Vážan je to opona “ Rodinné štěstí “ z roku 1908, na druhé straně plátna jsou namalovány siluety tančících dívek.  Druhá opona z Moravských Prus má název „Vesna“. Muzeum má ve sbírkovém fondu také obrazy Františka Srpa, Heleny Bochořákové-Dittrichové, Svatopluka Součka, Ferdinanda Kotvalda a rozsáhlý soubor kreseb Josefa Kachlíka.

Ve fondu je 5 pozdně gotických plastik, z  nichž nejvýznamnější je polychromovaná dřevořezba Madony z doby kolem roku 1520.  Z pozdějšího období je zajímavá renesanění dřevořezba sv. Václava a rokoková polychromovaná dřevořezba sv. Rozálie. Z období 20. století jsou ve fondu například plastiky bučovického řezbáře Josefa Staňka.

Sbírka grafiky obsahuje větší množství grafických listů s různými tématy.